Vsadím se, že co se tepu týče, určitě mnozí z vás zaslechli, že má nějaký vliv na cvičení a hubnutí, ale i tak až neuvěřitelně moc lidí pořád tápe, takže se vám to pokusím shrnut snad pochopitelnou formou :)
Naprostý základ je rozlišování 3 různých tepových frekvencí a to jsou: klidová, aktuální a maximální. Každá z těchto tří má své vlastní využít a rozhodně by nemělo dojít k záměně.
Klidová tepová frekvence (KTF) se měří buď ráno, hned po probuzení, anebo večer, před usnutím. Většinou se pohybuje mezi nějakými 65 - 75 tepy za minutu, ovšem vše záleží na dalších faktorech, jako je třeba fyzická trénovanost. U hodně trénovaných sportovců může klidový tep spadnout třeba i na 50. Díky této frekvenci se dají snadno sledovat pokroky ve cvičení nebo třeba i přicházející nemoc, to když je tep vyšší přibližně o 10%. A úplně ideální je, když si KTF změříte třeba třikrát a pak ji zprůměrujete, budete mít přesnější výsledek.
Už název aktuální tepová frekvence (ATF) naznačuje, že se jedná o současnou, momentální frekvenci tepu. Určuje, jaký má cvičení vliv na naše tělo (viz tabulka).
A poslední je maximální tepová frekvence (MTF). Dala by se definovat jako nejvyšší tepová frekvence, které je člověk schopen dosáhnout a určitou dobu udržet, závisí na věku, trénovanosti a zátěži. Teoreticky se dá vypočítat a to následovně: 226 - věk (pro ženy) a 220 - věk (pro muže), ale bacha, jedná se pouze o orientační číslo, které vám může pomoct, ale určitě ho neberte na smrt vážně, oběhový systém každého člověka je jiný, takže to berte v potaz :)
(zdroj: http://www.fenixkarvina.cz/obr/vacushape_tep_frekvence.jpg)
A tohle ještě není všechno, kromě tohohle naprostého základu je ještě potřeba si udělat pořádek v pár dalších základních pojmech - aerobní x anaerobní trénink.
Aerobní trénink probíhá s dostatečným přístupem kyslíku a tím pádem nevzniká ve svalech kyslíkový dluh a s ním hromadění kyseliny mléčné. Při aerobním tréninku je dobré tvůj tep udržovat ve zdravotní zóně (tabulka), aby docházelo k co největšímu spalování tuků. Typickými příklady jsou vytrvalostní sporty v relativně rekreačním a volném tempu, jako je třeba chůze, běh, jízda na kole a kolečkových bruslích, plavání,...
A jak vám asi došlo, anaerobní trénink je pravý opak. Jedná se o vysokointenzivní druh tréninku, kdy dochází právě ke zmíněnému kyslíkovému dluhu a vzniku kyseliny mléčné. U takových sportů je hlavním palivem cukr, celkem rychle se zadýcháte a cítíte bolest ve svalech.
Žádné komentáře:
Okomentovat