Nedávno mě napadla jedna zajímavá věc. Dáváme si cíle. Ať už sportovní nebo třeba kariérní či osobní. Když jsou realistické a my se dostatečně snažíme, tak jich časem dosáhneme a náš mozek začne vnímat úspěch. Užíváme si ho nějakou dobu, dokud nám nedojde, že proč bychom se měli spokojit jen s tímhle, když můžeme mít víc? Vždyť k čemu mi je, že vydělávám dvě stě tisíc ročně, já chci vydělávat milion. Proč bych běhala půl maratony, když můžu běžet celý?
(zdroj: weheartit.com)
V dnešní době nenažranosti chce každý víc. Víc peněz, víc lásky, krásy, úspěchu, štěstí. V podstatě to ani není naše vina, náš mozek je tak nastavený. Jakmile si na něco zvykneme, už to přestává být luxusem a my zkrátka chceme víc. Konzum. Problém ovšem nastává, když se už nemůžeme posunout dál. Vezměme si třeba příklad ze sportu.
Roky a roky někdo trénuje, aby se dostal na vrchol. V lepším případě se tam doopravdy dostane a je ve svém oboru nejlepší. Stále se zlepšuje, dokud se nedostane do mrtvého bodu. Do bodu, kdy se už nemůže zlepšit. Protože všichni stárneme a není reálné, abychom byli nejlepší na věky věků. To byla možnost a. Anebo je tu možnost b, zastaví se někde, dejme tomu uprostřed, pomyslného žebříčku úspěchu a už nepopoleze. Je to třeba dané geneticky, tělo na to nestačí po fyzické stránce nebo po psychické. Bum. Mrtvý bod.
Jak se ale vypořádat s mrtvým bodem? Najednou tam jste a co? Skoro by se to až dalo přirovnat ke krizi středního věku. Vydáváte ze sebe to nejlepší a přesto je to málo. Přichází pocit obrovské frustrace a zklamání. Musíte se s tím asi zkrátka smířit a místo na výslunní přenechat někomu jinému. Spousta sportovců se nakonec věnuje trénování mladých a nadějných. Někteří radikálně změní kariéru, protože by nevydrželi, že oni sami už nejsou ti nejlepší.
Říká se, že dokud je dokážeme správě využít, jsou ambice užitečná věc. Nutí nás k lepším výsledkům, doslova nás dokopou být tím nejlešpím já, kterým můžeme. Ale občas prostě asi musíme přestat být sobečtí a myslet si, že já jsem ten nejlepší. Že já jsem ten "vyvolený". Ne každý holt může být Harry Potter. A vzato kolem a kolem, i jeho to časem přešlo.
(zdroj: weheartit.com)
Žádné komentáře:
Okomentovat